Blanka Bajerová:
V. NOVÁK, J.SUK A PODSKALSKÁ FILHARMONIE

Stručný záznam, pouhá jedna věta v závorce, o existenci Podskalské filharmonie, jak ji uvádějí Dějiny české hudební kultury, díl 1. /Praha 1972, s. 82/ nereflektuje dostatečně dobový význam tohoto privátního spolku českých umělců, intelektuálů, milovníků hudby a umění, aktivně činných v prvních letech minulého století. Objektivnější a hlubší sondu do bohatých a všestranných aktivit spolku, zaniklého v předposledním roce 1. světové války, v roce 1917, umožňuje částečně zachovaná pramenná dokumentace ze soukromého archivu Richarda Veselého, kronikáře spolku. Některé dílčí sondy zaměřené na impresionistické impulsy v tvorbě Vítězslava Nováka a Sukovo zpracování dobového šlágru „Milovala jsem, ale jen jednou v životě svém“ jsem zveřejnila v časopise Opus musicum /č.2/2002, s. 17/ a ve Zprávách Společnosti Vítězslava Nováka /č.35/2000, s. 18/.
V dnešním příspěvku bych chtěla osvětlit otázku, do jaké míry Podskalská filharmonie vstřebávala názorové střety vztahující se k orientaci české hudby na přelomu 19. a 20. století a jak do nich vstupovali členové Podskalské filharmonie – Vítězslav Novák, Josef Suk, Ladislav Vycpálek, Jaroslav Křička a další...

>>> otevřít celý článek >>>