Vánoční telefonát:

28.12.1933, Dr. M. Herrmanové (= Svobodové), dopis z Křečovic

Telefonní rozhovor.
„Prosím, slečno, spojte mě s Pardubicemi!“
„Jaké číslo?“
„Nevím, ale u Kostelíčka, paní dr. Herrmannová.“
(Za půl hodiny)„ Zde Pardubice“
– „Zde strýček Suk, nemáte tam nějaké závody? Nezamrzlo vám krematorium? Nehoří vám někde? Je paní doktor doma?“
– „Ale strýčku, to je hezké, jak se ti daří ?
– „Děkuji, děťátko, mizerně! Mám asi 150 nemocí, ale jinak jsem zdráv!“
– „A děti, máma, táta zdrávi ?“
– „Klepám pod stůl, zaplať Pánbůh, ale co ti chci říct? Přání, abys byla, mé učené děvčátko, hodně zdráva a šťastna a s tebou i všichni tvoji drazí. A „Suka“ líbám! Strýček vzpomíná vděčně! A Epilog se ti líbil, děťátko?“
– „Ale strýčku, jak se můžeš ptát, já – “ (v telefonu rána a odzvoněno)

Stálo to 4 koruny 80 haléřů. To si již nějak vyrovnáme!
V lásce Tvoji Křečovičáci z chalupy. Přijď si pochovat děti!

Gratuluju k té dřině předem!