Marie Neradová
Chrámová hudba v Křečovicích

Když jsem jako malá poslouchala koncerty Mistra Josefa Suka v křečovickém kostele při příležitosti výročí úmrtí jeho dědečka, hudebního skladatele, myslela jsem si, že „tak krásně hraje, protože je od nás“. Dnes si říkám, že na tom možná bylo kus pravdy. Kostel sv. Lukáše slyšel v domácím provedení skvosty českých i světových autorů. Nejvyšší úrovně dosáhla chrámová hudba bezesporu za řídícího učitele Josefa Suka, nejstaršího z řady Josefů Suků, o kterých si povídáme. Tenkrát zde byl výborný čtyřhlasý sbor, orchestr a skvělý varhaník v osobě pana řídícího. Do této doby bych se ráda, kdyby to šlo, podívala. Ale možná ještě dál. Už za Sukova předchůdce, Matěje Českého, se u nás dobře a hojně muzicírovalo. Regenschori měl oporu ve vzdělanci a milovníkovi klasické hudby faráři Severinu Rafaelu Voborníkovi, který roku 1874 křtil pozdějšího hudebního skladatele Josefa Suka. Století dvacáté začalo slavně. Hned roku 1900 byly na křečovický kůr instalovány nové jednomanuálové romantické varhany z dílny Em. Š. Petra, op. 125. „Vyprubovat“ je přišel i Antonín Dvořák ! A líbily se mu. Vždy, kdy přijel na několikadenní návštěvu k Sukovým, převzal úlohu varhaníka o ranních mších v kostele svatého Lukáše. Tyto varhany tam stojí a hrají dodnes...


>>> otevřít celý článek >>>